Kdo nezná, chtěl by nymfomanku. Kdo poznal, už by si to příště i rozmyslel. Jsou muži, kteří rádi říkají, že by chtěli žít s nymfomankou. Láká je vidina sexu kdykoliv a kdekoliv. Hodně žen, které mají rády sex o sobě i jako o nymfomankách mluví. Kdy je to ale skutečně tak?? Kamarád mi kdysi říkal: “Měl jsem nymfomanku a už bych do toho nikdy víc nešel.” Také v tom viděl nespoutanost. Nakonec rychle zařadil zpátečku.
Nymfomanie není odborný název. Lékařská diagnóza je hypersexualita či nadměrné nutkání k sexu. Mužská hypersexualita je neodborně označovaná jako satyriasa, ale tento termín se již přestal používat. Tak nějak lidově máme zažité nymfomanky a u mužů je to nejspíš klasické označení děvkaře…
c
WHO hypersexualitu řadí mezi mentální poruchy. Nelze vysvětlit biologicky, ale jde pouze o psychický problém. Člověk trpící hypersexualitou má stále pocit, že není uspokojen, i když při sexu dosahuje orgasmů. Pokud se pokusí být sexuálně zdrženlivý, dostaví se i abstinenční příznaky, které známe i od lidí závislých kupříkladu na kouření – nervozita, podrážděnost.
Díky neustálému pocitu neuspokojení často střídají partnery a nebo vyhledávají rizikové sexuální aktivity. Jsou známy i případy, kdy byl ženám schválen invalidní důchod, protože nebyly schopny jít do práce kvůli onemocnění hypersexualitou.
c
A ráda se ke konci vrátím k citaci mého kamaráda: “Ta holka byla jak mašina. Jen co jsme skončili, chtěla zas. Budila mě po půl hodinách ze spaní a vyžadovala, ať jí udělám. A pak zase a zase a zase.”
c
Takže takové shrnutí… Žít s nymfomankou nejspíš nebude žádný med. I když se to tak ze začátku jeví. V dnešní době si ale umíme poradit a díky využití erotických hraček, které nám dávají možnost pestrého sexuálního života, by se to mohlo dát ukočírovat. A když už vy nebudete moct, tak si mazaně najdete záskok. Na www.sexshop.cz určitě něco příhodného naleznete.
c
c
c
